MAPA PRO NAVIGACI   TRASA

[úvod] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]


4. DEN, 21. 2. 2001, STŘEDA - SYDNEY, ČÁST DRUHÁ (NÁMOŘNÍ MUZEUM)

Ráno po snídani vyrážíme s Honzou na William Street. Na této ulici je spousta půjčoven od známých a renomovaných jako HERTZ, BUDGET nebo AVIS, po malé, bezejmenné. Všechny jsou na jedné ulici v délce asi 500 m, takže nemusíme lítat po celém městě. U každé z nich si bereme nabídku na auto s manuální převodovkou na 30 dní, střední třída. Někde jsou vstřícní a ochotní, někde se s námi téměř nechtějí bavit - asi je obtěžujeme (BAYSWATER) a je to pro ně malý kšeft… Jednu výhodu ale tahle půjčovna má - velké garáže, kde přečkáváme asi 10 minutovou průtrž mračen. Nutno dodat, že to byl poslední velký liják, při kterém hrozilo opravdu zmoknutí. Těch několik málo ostatních přečkáváme většinou za jízdy autem. Máme tedy aspoň čas projít si všechny nabídky (AVIS, HERTZ, BUDGET, THRIFTY, NATIONAL, BAYSWATER). Některé se od sebe dost liší. Někde jsou kilometry v ceně, někde se platí za každý ujetý kilometr, někde až od určitého najetého počtu. V některých půjčovnách je klimatizace standard, což, řekl bych, by mělo být v Austrálii normální, někde se musí za každý den připlatit. Podobné je to i s manuální nebo automatickou převodovkou. V podstatě ale není co řešit. Jediný HERTZ nám "dovoluje" navštívit "legálně" Severní teritorium. Jinak řečeno, auto máme pojištěno i v Northern Teritorry, takže, kdyby se nám tam něco přihodilo, jsme v klidu, Hertzové se o všechno postarají. To u jiných bychom měli problémy a to nejenom finanční.

Když déšť skončil, vyrážíme přes Hyde Park do Chinatownu, kde jsem si koupil první praktický suvenýr - typický australský klobouk proti sluníčku. Bude potřeba, aspoň doufám. Musím ale přiznat, že sydneyský Chinatown se např. s newyorským nedá srovnávat. Je tu nějak mrtvo a prázdno. Možná, že večer je to lepší, ale newyorský je určitě stylovější, opravdovější a větší.

Naší další zastávkou je Darling Harbour, kam přicházíme kolem Čínské zahrady. Nejprve musíme navštívit Outback Center, kam nás to hrozně láká. Je to informační středisko o centrální Austrálii, se spoustou informací, fotek, prospektů apod. Pavlovi se podařilo upustit a rozbít sluchátka u jedné expozice, takže po anglicku mizíme. Procházíme celým Darling Harbour se spoustou palem, jezírek, fontán, obchodů, restaurací a kaváren až k National Maritime Museum (Národní námořní muzeum). Darling Harbour je hlavním turistickým centrem Sydney hned po Opeře, během Olympiády se tady konala spousta doprovodných akcí včetně promítání sportů na velké projekční plátno umístěné ve vodě uprostřed Cockle Bay. Celá oblast Darling Harbour byla otevřena teprve v roce 1988.

Národní námořní muzeum je naší dnešní hlavní atrakcí. Nejprve jsme byli sice trochu na rozpacích, protože k výběru je několik druhů vstupného. Všechny vedou dovnitř muzea, ale jedno vynechává historickou plachetnici Batavii, jiné ponorku Ouslow nebo bitevní křižník Vampire. Takže nakonec volíme "kompromis" a kupujeme opět s malou slevou na kupón nejdražší vstupné na kompletní prohlídku. Vnitřek muzea opravdu nezklamal, není tam nic převratně zajímavého, snad jenom nejrychlejší člun na světě Spirit of Australia stál za to. Jeho motory z protiponorkového letounu ho rozjely na neuvěřitelných 511 km/h). Jinak klasika - fotky, modely, obrázky, uniformy, prostě klasické muzeum. Zato Batavia, ponorka Ouslow a křižník Vampire patří k nezapomenutelným zážitkům. Na konec jsme ještě navštívili bývalou obchodní plachetnici James Craig, rekonstruovanou za provozu, jejíž prohlídka by nám zabrala tak max. 10 minut. Odchytil nás však jeden z místních dobrovolných nadšenců - průvodců, bývalý Brit, který nám během asi hodiny a půl dokázal říct snad všechno, co se o této lodi dalo říct. Ale bylo to zajímavé, to se musí nechat. Přes 3 hodiny prohlídky muzea uplynuly, jsme z toho pěkně zmožení, tak si dáváme ještě něco k jídlu a k pití a vyrážíme zpátky na sraz s Honzou a odtud pak za Karen do nemocnice.

Podvečerní program jsme dneska strávili cestou do Botany Bay, na místo prvního vylodění Jamese Cooka v roce 1770. Samozřejmě jsme se s Pavlem museli přebrodit mořem na skaliska, kde údajně James Cook poprvé stanul na půdě Terra Australis Incognita. Ještě jsme se prošli po Botany Track k potůčku, kde v roce 1770 čerpali pitnou vodu pro celou flotilu Jamese Cooka. Teď už můžeme vyrazit zpátky na ubytovnu, kde něco povečeříme a hurá do noční Sydney. V Hyde Parku vidíme první australské vačnatce - possumy. Takové větší, chlupatější a drzejší veverky. Projdeme se skrz The Domain na Mrs. Macquaries Point. Tam, kde už jsme byli s Pavlem 1. den. Dneska děláme pro změnu noční fotky Opery, mostu Harbour Bridge a nočního City. Pak už nasedáme do auta a jedeme se podívat na Kings Cross, oblast červených lucerniček. I když je už půlnoc, tak venku jsou jenom samé starší a nepoužitelné ročníky :-). Tak na ubytovnu a těsně před jednou usínáme. Další náročný den je za námi.